Listnaté stromy
Listnaté stromy
jsou stromy, které nesou listy. Většina listnatých stromů je opadavých, jakobříza, jasan, buknebo javor, ale některé, jako planika jsou i vždyzelené. Známé listnaté stromy patří hlavně mezi krytosemenné dvouděložné rostliny, ale některé jsou i jednoděložné.
Druhy:
| Dub | dlouhověké, pomalu rostoucí stromy s tvrdým dřevem. Listy jsou obvykle jednoduché laločnaté, v mírném pásu většinou v zimě opadávají, v subtropech rostou i druhy stále zelené. Květy jsou jednopohlavní. |
| Lípa obecná | rod opadavých stromů. Listy jsou střídavé, srdčité, čepel pilovitá až zubatá |
| Olše | Setkáváme se s ní na březích potoků i řek, poněvadž zde nachází vhodné prostředí, čerstvé až vlhčí půdy. Snáší i několika měsíční zaplavení stojatou vodou. Olše je statný, až 35 metrů vysoký strom. Její listy jsou pilovité |
| Bříza bělokorá | Dřevo břízy je smetanově bílé, někdy našedlé, nahnědlé i narůžovělé, bez lesku. Je stejnoměrně husté, středně tvrdé, pevné, dobře se ohýbá. |
| Topol | Topolové dřevo je měkké, řídké, nepříliš pevné, na řezu chlupaté. Je lehké. Dobře se moří a přijímá všechny druhy lepidel, protože hodně saje. Dobře vyschlý se dá použít jako obklad do suchých saun, neuvolňuje pryskyřici. |
| Třešeń | Dřevo je tvrdé, pevné, pružné a houževnaté, s poměrně výraznými letokruhy. Bělová část je úzká, smetanově narůžovělá až žlutá, jádro červenohnědé, na vzduchu časem červená a tmavne |
| Akát | Od úzké hnědobílé běli jde ke dřeni žlutozeleněhnědavá barva, s rozdílnou, mnohdy zajímavou kresbou. Letokruhy jsou dobře viditelné |
| Habr | Habr je z našich dřev nejtvrdší a touto vlastností se může srovnávat jen s některým akátem či javorem – babykou. Dřevo je husté, stejnoměrně šedobílé až hnědobílé |
| Buk | Je tvrdé, málo pružné, poměrně pevné. Barvu má světle hnědou až narůžovělou, pařením získá tmavší, charakteristickou barvu. Je stejnorodé a husté |
| Javor | Javorové dřevo patří k nejsvětlejším z našich dřev, smetanově slonovinově bílé, do krémova. Okolo dřeně či suků se někdy objevují zelené nebo černohnědé pruhy a skvrny. Někdy se tvoří široká, tmavá, nepravidelně ohraničená dřeň. Jádro jinak není barevně odlišeno |
